Z5 na začátek
bbcrew@bbcrew.czDirect do gestbooku

1. Snowboardcross Open 2002 - Zadov (Šumava)

Zadov na Šumavě se stal dějištěm prvních závodů, které jsou součástí nové série tzv. Open Snowboardcross pod záštitou AČS. Open séri se skládá ze šesti závodů, každý se jede v jiných českých či moravských horách a zůčastnit se může v podstatě kdokoliv. Jediný omezení, který je ale daný pravidly ISF, je zákaz jet na slalomovym prkně resp. na prkně, který má ostrou hranu.

Na Zadov jsme se vydali v pátek večer ve čtyřčlenný sestavě - Pleshoun, Danushe, Honza a Vojtíšek. Zajímavý to začalo bejt už od začátku, jelikož Honza se projevil jako absolutní neznalec pražských obvodů a Lhotku, kde jsme měli vyzvednout Vojtěcha, si spojil s Řepama a automaticky se vydal tím směrem. Za Motolem (resp. skoro v Řeporyjích) jsme si ale vyjasnili situaci a vydali jsme se opět přes celou Prahu na Lhotku. U Vojtěcha začala teprve pořádná sranda. Zánovní zahrádka (vyrobená družstvem důchodců z Pelhřimova) se ukázala jako naprosto nevhodná pro Strainovic služebáka a tak se akční Vojtěch rozhodl tomu malinko pomoct. Honza už jen z povzdálí pozoroval, jak se do jeho modré filcky opakovaně vnořuje Vojckovic vrtačka. Pleshoun vše vyměřoval svým matematickým (ještě nezkaleným) okem a kupodivu jsme kolem půl deváté opravdu vyrazili. Nemusím asi říkat, že Strainovi nefunguje kazeťák, takže jsme cestou na Šumavu poslouchali samé Karly Gotty, Nedvědy a jiná zvěrstva, ale nakonec jsme bez žádných velkých problémů dorazili do areálu Kobyla.

Tam jsme měli dohodnutý (celkem pochybný) nocleh. Po zkušenostech z minulého víkendu dvou extémistů (Pleshoun a Knír) jsme čekali něco v podobném stylu, ale nakonec jsme spali v chatce tak asi pro deset lidí - ovšem spolu s dalšími patnácti. Všichni voskovali, zažehlovali, hulili a pár těch nejostřejších (nebo nejvykalenějších) šlo trať a big air otestovat ještě v noci.

Ranní vstávání proběhlo bez větších problémů, když teda nebudu počítat, že tak od šesti jsme už ani moc nespali, jelikož umístění chaty hned vedle sjezdovky bylo sice dobrý, že jsme nemuseli chodit daleko, ale ranní rolbování a vůbec veškerý přípravy před závodem, jsme velice dobře slyšeli. Ona by nám ale stejně ta předzávodová nervozita nedovolila po ránu už pořádně zabrat, takže nikdo ani moc nedržkoval. Snad až na Honzu, ale ten má nějaký keci furt, takže si z toho už nikdo nic nedělá. Honzovi výlevy prostě patří k věci... :-)) Ráno jsem ještě předved menší šou při hledání ledviny se fšema prachama a dokladama, ale po půl hodinovém hledání a přeházení celý chaty jsem už pěkně zpocenej zjistil, že jí mám přímo před ksichtem v síťovaný kapse baťohu... Ty rána nejsou prostě jednoduchý. :-) Pak už jsem si šli pro startovní čísla (jenom já a Vojtěch), protože Danushe se rozhodla ještě chvíli počkat a Honza se projevil jako menší srábek... Taky toho potom pěkně litoval... :-)

Na závod se přihlásilo rekordní počet závodníků a jenom v mužský kategorii, kde bylo namíchanejch ještě pár juniorů, bylo asi 120 závodníků. Výborný bylo, že jsme v tréningu stihli asi 10 jízd, takže trať jsme si opravdu dobře najeli. Tady musim zmínit, že nějaký hovado sejmulo Danushi v trati, která to odnesla pekně oteklym kolenem a natuklou spickou prkna. Debil se ji ani neomluvil natož aby se přesvědčil jestli je f pohodě a jel v klidu dál. Jenom škoda, že sme u toho nebyli, protože by si asi chlapik minimálně ten den uz nezajezdil. Jinak trať byla spíš lehčí, řek bych, že organizátoři pamatovali na, že jde o Open sérii a tak vyšli vstříc nováčkům a lidem, kteří si to chtěli vyzkoušet. Nejni to sice špatný, ale určitě by pár skoků dodalo trati mnohem víc na atraktivnosti. Jinak ale byla trať celkem hezky dlouhá, takže většina časů se pohybovala kolem 40ti vteřin. Jelikož bylo přihlášeno velký množství závodníků, do finálovejch jízd mělo postoupit 64 lidí oproti 32ma, který postupujou na závodech českýho poháru. Na trať jsem vyjížděl jako jedenáctej a i přes jednu chybu, která mě mohla stát alespoň vteřinu jsem nakonec postoupil do dalších rozjížděk z 18týho místa. Vojtěch jel 23tí a i když za měl na mě 5ti vteřinovou ztrátu postoupil ze 48mýho místa. Postup do rozjížděk byl teda za náma a teď mělo přijít k tomu nejdůležitějšímu tj. losování a 4 členný finálový jízdy. Já jsem jel ve třetí rozjížďce do který jsem postoupil jako druhej. Už od startu mi vyšla pěkně a tak jsem si dojel pro svou první sobotní rozjížďkovou výhru. Timhle krokem jsem se dostal mezi šě nejlepších. Vojtěch měl těžší pozici ve svý čtyřčlenný grupě a překvapit, se mu bohužel nepodařilo. I tak pěknej výsledek v prvnim závodě - v konečném hodnocení obsadil Vojtěch 62. příčku.

32 nejlepších jezdců už slibovalo mnohem vyrovnanější úroveň a to se taky potvrdilo. Jako pře sýto se prosypali ty pomalejší jezdci a osmifinále nabídlo mnohem vyrovnanější podívanou. Vyrovnanost se potvrdila hned na začátku mojí rozjížďky a do první zatáčky jsem vjížděli vlastně tř najednou. Naštěstí jsem se drze tlačil dopředu což mi přineslo ovoce, protože jezdci vedle mě museli trochu zpomalit, což nezvládli a oba spadli. Trochu jsem to ale odnes i já, protože jsem za sebou nechal ruku, kterou mi skřípli a skončilo to bolestí v lokti, asi natažený vazy. I tak se mi ale podařilo vyhrát i tuhle rozjížďku a najednou jsem byl mezi 16ti nejlepšíma... Úspěch jako prase, takže jsem byl fakt nadšenej. Nebudu to moc prodlužovat a úspěch se mi už bohužel dál nepodařilo zopakovat a ve čtvrtfinálový rozjížďce jsem skončil na blbym třetim místě. Škoda, ale i tak je 9tý místo v konečnym hodnocení úplně parádní...

Večer probíhal celkem v klidu a to i díky tomu, že jsme měli zajištěný ubytování v blízký chatě. V hospodě jsme si dali nějaký to jídlo a pár pivek a plánovali pochod na avizovaný jibbing contest. Na to jsme se nakonec vykašlali, protože nám přišlo, při pohledu z okna hospody, že se na sjezdovce nic neděje a tak jsem dál kalili v hospičce. Jinak musim zmínit že celá obsluha, skládající se asi z třech lidí byla úplně mimo a můžeme vůbec považovat za úspěch, že se u nás občas zastavili a byli schopný nám přinést další várku piv a jeden exklusivni dzusik pro Danushi v detoxu... :-)) Dokonce i na vecerni snb party sme se vykaslali a sli zalehnout asi v jedenact hodin abysme byli v nedeli fit.

Neděle se odehrávala především ve skákacím duchu. Big air se docela změnil od soboty a po třech pokusech na něm jsem si řek, že bude lepší se na to vykašlat. Přece jenom skoky nejsou ještě mojí nejsilnější stránkou a podle toho co jsem viděl v téningu, tak minimálně bez pořádný 360ky nemělo cenu se do závodu hrnout. Pak jsme se na chvíli přesunuli na druhou sjezdovku, kde se nacházelo zábradlíčko z jednotrubky v délce tak čtyřech metrů. Po několika úvodních fifty fifty slidech, který jsem s Honyou už celkem sypali z rukávu, jsem se rozhod na boardslide. Naštěstí ani úvodní pád prdelí na trubku mě neodradil a snažil jsem se dál. Nakonec jsem jich několik dal a zvlášť ten poslední, kterej byl do libova, stál za tu námahu. Vypadá to, že jsem konečně vychytal rovnováku na boardslide...

BIG AIR probíhal ve velkym stylu a to jak v podání snowboardistů tak v podání exhibičního jezdce na lyžích - Jirky. Jeho 180ky, 360ky, rodea 540, backflipy, fackie frontflipy a 720ky byly nehorázně macatý... Chlapi na prknech se taky nenechali zahanbit a 360ky patřili k těm nejlehčím skokům. Takovej standard byla 540ka. Mezi další libůstky patřily samozřejmě všelijaký backflipy, rodea 540 a 720, SS 540 a samozřejmě jedna závěrečná SS 720 grab... To že tam jezdil jako předjezdec týpek a dával double backside rodeo jenom dokládá, že big air na Zadově byl fakt hustej. Celkový výsledky i s fotkama by se měli objevit na FREERIDU. Takže více info a hlavně fotečky s výsledkama čekujte tam.

pleshoun

Fotky

\"$file\" \n"; } } closedir($cesta); ?>

© bbcrew 2003, design & script by bmind

      Valid HTML 4.01! Valid CSS!