Z5 na začátek
bbcrew@bbcrew.czDirect do gestbooku

1. závod ČP ve snowboardcrossu 2002 - Špindlerův mlýn

První závody sezóny jsou vždycky hodně nabitý a ani ten letošní ve Špindlu nebyl žádnou vyjímkou. První ale připomenu, že oproti loňsku došlo k několika zasadním změnám. Závody jsou sice víkendový, ale každý den se jede závod samostaný. To sice znamená že ti nejlepší si můžou za víkend přijít na pěkný prémie, ale taky to znamená, že např. kvalifikace se jede jenom jednokolově, takže sebemenší chyba je tvrdě potrestána neučastí ve finále. Taky se změnil počet postupujících z kvalifikace z loňských 48mi na letošních 32. Podle mýho názoru je to docela citelný zpřísnění, ale na druhou stranu se do finále většinou dostanou opravdu pouze ti lepší jezdci. Další novinkou je zařazení další kategorie SBX závodů tzv. serie Snowboardcross Open, na jejíž závody se může přihlásit kdokoliv. Není tu žádný bodový omezení jako u Českýho poháru a i ceny startovnýho jsou o poznání příznivější. Ono se sice na startu sejdou stejně lidi jezdící i ČP, ale pro náhodný zkoušeče to může bejt docela zajímavá zkušenost, kterou třeba v závodech ČP, vzhledem k minimalní hranici 100 bodu, získat nemůžou.

Na víkendový závody se mi nakonec podařilo ukecat Milhauze, takže jsem nemusel jet v autě sám a i náklady se tim trochu rozložili. Jelikož se mi nepodařilo sehnat žádný ubytování, přece jenom tejden před akcí už to asi ani nešlo, museli jsme vyjíždět až v sobotu ráno. Cesta probíhala celkem f pohodě, když nepočítám menší smyk a jeho zakončení v závěji a zdlouhavý hledání místa na parkování. Než sme vyřídili všechny organizační záležitosti trénink už začal a tak jsme uplně nerozježděný vlítli rovnou do trati. Tři tréninkový jízdy nám zase tolik moc nedali, takže jsme v kvalifikaci oba skončili docela záhy. Sobota byla teda ve znamení naší diskvalifikace a pak jsme se už jenom normálně projížděli po sjezdovkách a v PEPSI snowparku, kterej vypadal velice pekně a jelikož jsme o něm neměli ani potuchy velice nás překvapil. Byly tam tři pěkný skoky a dvě rábradlí. Dolní skok, byl ale opravdu vymazlenej a to jak co se týče tvaru tak i velikosti. V neděli jsem si přeměřil table a měl celých 12 metrů, což už je docela kvalitka, prostě BIG AIR... :-))

Po jezdění jsme se teda sebrali a šli se "ubytovat". Uvedu to teda na pravou míru. Jak už jsem řek ubytování se mi podařit nesehnalo. Mejla se teda rozhod, že konečně zkusí spaní ve stanu!!! :-) Tohle taky dodržel a nakonec v tom stanu přespal. Sice to bylo jenom o fous a neumrznul, ale vyšlo to... Já jsem spal v autě a řeknu vám, že to nebyl taky žádnej med. Ráno nám byla zima jako prase, člověk nejni pořádně vyspalej a ještě má před sebou další závody. Nálada po ránu nebyla teda nic moc, ale nakonec jsme se rozhodli, že do těch závodů půjdeme.

Ještě se vrátim k večerní oficiální párty v Erpetu, která nebyla sice moc živá, ale oproti našemu původnímu plánu, že si dáme pár piv a spát pudeme tak v jedenáct, se to vyvtbilo celkem hezky. Piv jsme měli každej aspoň osum a spát jsme šli tak v jednu. A to hlavně kvůli tomu, že jsme si ještě dali soutěž v běhu na parkoviště na Medvědíně, kde jsme měli zaparkovaný auto, aby nám ta cesta co nejrychlejc uběhla... :-) To sice vyšlo, ale v noci jsme stejně mrzli...

Nedělní ráno teda nebylo nic moc a dokonce se objevovali i myšlenky na odjezd. Musim říct, že přišly z mý strany, protože jsem se po ránu cejtil opravdu špatně. Nakonec jsme se ale rozhodli zůstat a udělali jsme dobře. Na trénink jsme dorazili úplně ideálně a dokonce jsme si ještě před ním stačili na rozjezd dát celou sjezdovku. To nás hodně postavilo na nohy a pak už jsme se pustili do trati. Musim uznat, že trať se oproti sobotě trochu změnila a to především k lepšímu. Byla rychlejší, zmizely některý zbytečný branky, protáhli se dopady skoků a vůbec mi přišlo, že se pořadatelé snažily vychytat chybky ze sobotního závodu. Trať jsem si stačili dát zase jenom třikrát, ale jelikož ubylo těch nepříjemnejch branek, bylo to mnohem lepší. Dokonce i první kopák se časem trochu ojezdil, takže převládala celkem spokojenost. Pak už došlo na kvalifikační jízdy.

Startoval jsem s číslem 52 a s jednou chybou, která mě pěkně štvala, jsem zajel čas 38:83. Časy byly v neděli mnohem vyrovnanější. Mejla startoval s číslem 131 a zajel čas 42:XX, což stačilo v celkovym hodnocení na 43. místo a tudíž z kvalifikace nepostoupil. Já jsem nakonec v kvalifikaci obsadil 27. místo a s odřenejma ušima postoupil do 32 člennýho finále. Los mě zařadil do 3tí rozjížďky s Márošákem, jednim polákem a Martinem Konečným, který mě loni k závodům vlastně přivedl. Svůj plán, postup z kvalifikace, jsem měl tímto splněn a tudíž jsem mohl dál jet v klidu... Jelikož jsem do rozjížďky postoupil jako nejhorší zbyla na mě samozřejmě i ta nejhorší dráha. Bomba ale byla, že se mi poved start a po prvním skoku jsem se ještě s polákem rval o druhý místo. Jelikož měl ale líp najeto ze svý dráhy neměl jsem šanci se před něj nacpat. I tak jsem dojel na třetím místě a nechal za sebou Martina, kterej na prvním skoku upadl. Nakonec jsem teda v konečném hodnocení skončil na, podle mýho názoru, moc příjemnym 21 místě. Řek bych, že i Mejla může bejt s 43 místem ve svém prvním závodě spokojenej a tak můžeme tenhle víkend prohlásit, i přes několik nepříjemností, za úspěšnej...

Nakonec jsme si ještě vyzkoušeli špindlerovskej mega skok v parku. Mejla ho dal parádně až do svahu a já jsem dopad na hranu. To nás taky maximálně potěšilo, jelikož s takhle velkym skokem se člověk nepotkává každej den. Pro příště, ale už víme, že je skočitelnej bez větších problémů a už se móc těšíme na nějakej další exemplář stejnýho ražení. Možná už na Zadově a nedělním závodě v BIG AIRu se něco podobnýho objeví, jsem moc zvědavej jestli se na tuhle skokanskou akci vůbec odhodlám... :-))

pleshoun


© bbcrew 2003, design & script by bmind

      Valid HTML 4.01! Valid CSS!