Z5 na začátek
bbcrew@bbcrew.czDirect do gestbooku

Čuník pečený mezi kapkami deště...

Ti z Vás, kteří dokázali přečíst poslední report až do konce si možná fšimli, že se o víkendíku 12-14.09.03 konala menší mega akce na oslavu Danushinejch a Haboulinkovejch narozenin.

My, oba machři, jsme se totiž narodili +/- ve stejnej čas, ale Dádynka je samozřejmě starší tudíž vyspělejší (jo jo, i prsa má větší - zatim :-)) ), moudřejší a také mnohem rozumnější a uvědomělejší, než já a zbytek bandy :-) a protože se holčičí věk prej neprozrazuje, tak já měl 28 a Dádynka je o měsíc starší. :-)))

Celou akci oba organizátoři pojali v dostatečném předstihu a to takovém, že už sklonkem léta se dohadovali, že by byla paráda pozvat na tuhle oslavu nějakou oblíbenou kapelku, třebas E!Ečka. :-))) Nápad to byl výtečnej a se zvyšujícím se množstvím alkoholu v krvi, se jevil čím dál tím lepším, zábavnějším a realizovatelnějším. Po vystřízlivění a naprosté neschopnosti něco podobného zorganizovat, jsme slevili na pouhé dva sudy Nektaru a jedno středně vyžrané prasátko u čehož také zůstalo. Jelikož jsme měli v Milejovicích s Pleshounem a Koudelkou nějáké pochystávky (kácení Kouďákova lesa) dostali jsme za úkol v hospodě vysondovat a ověřit možnost opečení prasete čehož jsme se zhostili na jedničku a po několika kouscích, dodání si odvahy a odhození studu jsme dohodli s výčepákem Vojtou rámec připravované akce. V tenhle moment začínal Kouďákovi docházet fakt, že na jeho chalupě bude spát asi hodně lidí, to za prvé a za druhé nám ještě tolik nedůvěřuje a měl vážné obavy, aby celá akce "dopadla" a on nebyl před celou slavnou milejovickou vesnicí za č...ka. Takže ať nezdržuju. :-) Prase bylo objednáno, piva byla objednána, chalupa byla připravena a už jenom scházel člověk kterej by se věnoval údržbě ohně a prasete a vůbec by ho tak nějak připravil ke konzumaci, aby se ostatní mohli nerušeně ožrat a prase sežrat. :-)) Jako ideání člověk (neb s tim má velice bohaté zkušenosti) se jevil Petr, který ovšem díky pracovním povinnostem účast zrušil. S černejma myšlenkama jsme se s Dadynkou dohodli, že to prubnem sami a čuníka opečem podle rad a zkušeností výčepáka Vojty. :-)

Pátek alias den odjezdový:

Tak v tenhle den se sebrala zdravá, alkoholem a dalšími škodlivinami nezkažená část BBc k odjezdu na Kolilovu perníkovou chaloupku a to ve složení dvou, na sobě nezávislejch, skupin. 1 PKW, vyrážejíc v 17:30 s pilotem Hanzelkou, bylo dále osazeno Koudelkou a Pípanem. 2 PKW, vyrážejíc v 18:00 s pilotem Pleshounem, bylo dále také osazeno Danushi, Lindou a světe zboř se, Aurelem. Háboulinek, tedy já, jsem tvořil dobrovodné vozidlo v jedné stopě.

Po příjezdu ke Kolilovi proběhlo přivítání s osádkou č.1 a vyslechnutí si storek o tom, jak se Hanzelka, s vydechlou 1.2 filckou honí přes plný čáry, vesnice nevesnice, dítě nedítě s vydechlim BMW :-)) a následoval odchod do místní Hospody, kde v pozdních nočních hodinách proběhla finální dohoda s výčepákem Vojtou, který nás lehce vyděsil faktem, že není trafo na motor a že rumpálem budem točit sami. :-)) V té chvíli jsme si s Dadynou uvědomili tíhu odpovědnosti a já navrhoval prase naporcovat a každýmu dát flákotu syrovýho masa ať si každej poradí jak umí. :-)) Zbytek večera matně splývá...

Sobota - ve znamení deště:

Vstávám v 8:30 s největšíma potížema a s řvoucím Kouďákem v zádech. Koudelka připravuje kafe ... výčepák Vojta sedí v kuchyni ... pije kafe ... jdu se projít ... zaroseným oknem a s pocitem zadostiučinění pozoruji Danushi ... vstává. V 8:45 piju kafe, výčepák Vojta prohlašuje, že to do 9 nestihnem - je nám to jedno. S Dádynkou a výčepákem Vojtou v 9:00 nasedáme do auta a odjíždíme pro naloženého čuníka. Po menším bloudění úspěšně nacházíme řezníka, vyškemráme igelity a do dalšího místa konečně jedeme pro čuníka. Čuník váží celých 24 mrtvých kilo, platíme a odjíždíme z5 do Milejovic. Po příjezdu nás čeká příjemné překvapení, zbytek osazenstva začal štípat dříví a dokonce už dvě kolečka odvezli k ohništi. Během dopoledne připravujeme ohniště a napichujeme čuníka. V jednu odpoledne se konsorcium opékačů usnáší na rezoluci, že ohniště je dostatečně připraveno a žhavého je tak akorát. Čuník je slavnostně přinesen a usazen na rošt. Trafo se objevilo a moturek motůrkuje, čuník se začíná péct. Po společně dobře odvedené práci si dáváme zaslouženou odměnu ve formě prvních pifek. Po cca. hodince pečení začíná krápat. Mezi tím jsme stačili z výčepáka Vojty vydyndat síť na nohec a tak část hraje nohejbal a část pozoruje, přikládá a jinak šuká po okolí. :-)) Chčije jak z konve, a ani zemědělští brigádníci už nevybíraj brambory, sklízíme stoly a odnášíme je do útulného průjezdu, vznikají první společná fota. Čuník se furt točí, střídáme se v přikládání, zatím to vypadá, že déšť není na závadu. Přestává pršet, radostně vynášíme stoly opět ven a věnujeme se dříve popsaným činnostem. Hlavně pijem, Pípan motá špeka...

Po hodince opět začíná pršet a déšť vyhání sportovce od nohejbalu a zhejčkance od ohniště do půjezdu, kde je konec konců taky hezký posezení, stoly tentokrát necháváme svému osudu.

A je to tu, na fteřinu se udělala mezera mezi deštěm a my vybíháme k prasátku, a slavnostně zahajujem první ořezávání - nad očekávání výýýtečné!! Skutečně jsme asi fšichni (krom Hanzelky a Danushe) mile překvapeni chutí prasátka a tak se společně celkem slušně přecpeme hned při prvním ořezu. :-) Prasátko vracíme nad uhlíky a jdeme si zakopat. S Koudelkou v týmu prohrávám malýho suda (ještě ze mam dva soudky na chaloupce - ty od Kouďáka), takže sem +1 a velkoryse jeden přenechávám Pleshounovi a Hanzelkovi. :-) Opět se nám rozpršelo a tak opět utíkáme do průjezdu. Pomalu ale jistě se začínají sjíždět ostní z BBc, jako první doráží asi Marťas s Álou, Vasil s Horolezcem následuje Knír s Hankou a Jirka s Ivou pokud sem někoho zapomněl tak se omlouvám. :-) Zbytek odpoledne a večera trávíme ve skupinkách debatujíc, pijíc a jedíc, někdo furt motá špeky... Taky jsme sunadali nohejbalovou síť a jali se hrát čutanou. Myslim, že týmy se tak nějak střídali, ovšem, jeden mi v paměti utkvěl. Už ani nevim kdo spolu s Marťasem hrál, ale jedno vim jistě! Příště až mě zase sejmeš šmejde, tak ti to vratim. :-)))) Kolínko mě už nebolí, ale pacinku mam odřenou furt. Marťasovi sem se pomstil strašnym způsobem :-) celej večír jsem mu schválně a když sem si vzpomněl, foukal cigaretovej kouř do obličeje:-) vlastně ani nevim jestli mu to vadilo, ale já byl spokojenej. :-) Těžko popisovat co všechno se událo, neb si už nevzpomínám, nebyl jsem všude a u všeho. Z vyprávění ještě vim, že Kouďák rozšlapával půllitry a na napomenutí výčepáka Vojty mávnul ledabyle rukou se slovy "to je v pohodě..." :-)) Spát jsme odcházeli postupně. Danína v devět já v jednu, Pípan někdy mezi tim. :-)) Usuzuji tak z faktu, že když jsem přišel do chaloupky, Pípan už spal. Spal na zemi v kuchyni, nohu ještě přehozenou přes židli (to asi jak z ní v polospánku spadnul). :-))) Musel jsem uznat, že je to kluk chytrá, protože si vybral nejnižší možnou stoličku, takže se za: 1. nemohl při pádu zranit ... a za 2. ho pád jistě nebolel a spáč tak plynule přešel do polohy v ležmo. :-)) Kdy dorazili ostatní netušim, protože sem už spinkal. :-))

pracovní Neděle:

Po probuzení, rozkoukání se a sdělení si prvních dojmů mistr volantu, Milhaus, na Kouďákův příkaz nacouval na dvorek a jal se vykládat svůj VW z roku 68, podezírám ho, že vozidlo koupil od nějákýho typa z Woodstoku. :-) Obsah relativně malého vozítka byl následující: 1 x poměrně zachovalá pneumatika, 1 x sada nářadí v kufru, 1 x baterka z Bůh ví čeho, 1 x potápěčská 15l lahev, 1 x kokršpaněl, X x nespočet dalších drobností (ty zabraly celý zbytek úložného prostoru transportéra, takže v něm skoro nebylo k hnutí)...

Po cca 20 minutovém vykládání, nezbytně nutných věcí pro přežití v pražské dopravě (upozorňuji na Milhausovu předvídavost možnosti další přílivové vlny - proto ta potápěčská flaška) jsme naskočili do VW a odjeli nakládat pořezané stromy do lesa. V lese jsme se sešli v hojném počtu cca 10 lidí a pracovali tak 3. :-)) Když Koudelka s Milhausem odjeli složit první fůru, nastala v lesíku nuda a tak kutil Hanzelka vyrobil kříž a označil tak nějakou hroudu, která se skutečně jevila jako hrob. Dále nás na lesní cestě, s jistě velkým provozem, napadlo vybudovat ze zbylého nařezaného dřeva kruhový objezd a uprostřed jsme vztyčili i menší zelený strom - prostě pražáci. :-)) Dílko se nám podařilo dokončit těsně před příjezdem Kouďáka a Milhause - nutno zmínit, že na těhle kravinách jsme spolupracovali naprosto úžasně a do práce se zapojili snad všichni. :-)) Je vidět že na skutečně hodnotných a důležitých věcech se dokážeme shodnout a co víc, rozumíme si. :-)) Milhaus se nenechal zmýlit a zastavil přesně uprostřed kruháku, což nás dost rozladilo. Vylez na střechu auta a jal se dvěma pracantům radit co kam a v jaké míře se naložit, Kouďák mezitím vztekle pobíhal po lese, rozkop Hanzelkův hrob a začal demolovat i kruhák. No konec konců je to jeho les a když se tam stane neštěstí ...

Po vyložení i druhé fůry jsme šli vyrovnat účty s výčepákem Vojtou, nafotili skupinová fota na památku a částečně se rozloučili. Zhruba polovina odjela do Prahy, druhá se přesunula do Volyňské hospůdky, kde poobědvala a také se odebrala vstříc všedním pražským dnům.

Závěrem bych jménem Danínky a svým poděkoval všem účastníkům zájezdu za pečlivé dodržování pitného režimu a lázeňského řádu Milejovické ozdravovny "U Kouďáka". Dále bych chtěl poděkovat za bohatou účast i přes neobvykle špatné počasí a hlavně!!

VÁM FŠEM PATŘÍ NAŠE VŘELÉ DÍKY ZA VŠECHNY DARY JENŽ JSME OBDRŽELI. DÍKY

habba

Fotky

\"$file\" \n"; } } closedir($cesta); ?>

© bbcrew 2003, design & script by bmind

      Valid HTML 4.01! Valid CSS!