Z5 na začátek
bbcrew@bbcrew.czDirect do gestbooku

Naše milá balkánská dovolená...

Takže jak již titulek naznačuje, část naší bandice se domluvila a zorganizovala, za vydatné podpory CK Rekos, dovolenou v Bulharsku. A abych to vzal pěkně po pořádku, tak začnu od začátku. :-))

S nápadem vyrazit do Bulharska přišel Pleshoun s Danushi a to ve štýlu že jako na 14 dní s polopenzí a okolo 10k. Na sáhodlouhej termín s nízkou cenu se nechal nachytat Koudelka a VšDr. Hanzelka. My s Lindou jsme voňafky a tak jsme balkán zavrhli pro jeho nedostatečnou úroveň nám hodnou a z důvodu nemožnosti potápění v místě dovolené.

Začalo se organizovat a díky BM mamce byl na poslední chvíli (věřte nevěřte Bulharsko je kurevsky plný) sehnán apartmán pro čtyři cestovatele v "perle" bulharské riviéry a to ve starobylém Nessebaru. Celková délka pobytu pak byla 10 dní bez jídla a za krapet vyšší cenu než zmiňovaných 10 kolíků, což nikomu nakonec nevadilo. Já, protože jsem děsně měkkej, jsem se po večerech a po hospodách nechal překecat (Plesh: Nikdo Hábu překecávat nemusel, protože nám tu dovolenou od začátku záviděl a chtěl jet taky) a požádal prostřednictvím Danushe BM mamču o prověření možnosti dodatečného ubytování pro dvě osůbky (asi tak týden před odjezdem). Zadařilo se, a tak jsme měli slíbenej pokoj ve ** hotelu se snídaní a 10 minutovou vzdáleností od apartmánu našich drahých kamarádů.

Takže finální sestava balkánské dovolené byla: Pleshoun, Dádyna, Koudelka, Hanzelka, Linda a Háboulínek :-) (Plesh: Háboulínek = Mega Vocas Hába)

Nastal den odletu, kdy (Plešan) Hanzelka, vědom si preciznosti leteckých společností, mi volal asi tři hodiny před plánovaným odletem, že jako kde sme a že on už je na Ruzyni. :-)) Zbytek bandice dorazil v normálním čase na letiště, kde jsme se všichni přivítali u balícího pultu. Po nezbytném obalení zavazadel igelitem, jsme se opět rozdělili, abychom se nechali odbavit na naše lety. Já s Pindou sme letěli totiž jiným spojem než zbytek grupy - stejný čas, stejný termín, jenom jiný éro. Po odbavení a celní kontrole jsme dali menší obídek na letišti, a po dvouhodinovém zpoždění našich chaterů jsme konečně nastoupili dvouhodinový let do bulharského Burgasu. V cílové destinaci jsme se již nesetkali a proto jsme se po ubytování operativně sešli na úpatí starého Nesebaru. Zde již musím konstatovat, že oněch 10 minut k apartmánu našich kamarádů se změnilo ve slušnej 25 minutovej pochoďáček centrem města. (Plesh: Kdo ale zná Hábu, musí mu bejt jasný, že 25 minut ostré chůze mu může jenom prospět. Nemyslíš prdeláči??? :-) ) Po setkání se zbytkem grupy zavelel vedoucí zájezdu Pleshoun, že se jde na obhlídku Nesebaru. Procházka trvala dalších 30-45 minut, kdy v průběhu akce byly rozděleny hodnosti, neb Pleshounův diktát byl přímo vojenskej. Takže jak to tak bývá: Pleshoun - generálmajor, Danushe - generál, Hanzelka - Desátník, Kouďák - vojín, Hába + Linda - speciální (Plesh: válecí) jednotka přežívající v "kospiračním" bytě. Někdy v půlce pochodu se mužstvo začalo lehce vzpouzet, že by nebylo od věci najít nějakou hospodu a dát si pifko a něco k jídlu. Pleshoun, ač nerad a s obavama o své velení, tuto možnost připustil a vybral jednu z asi milionu hospod a bárků, jenž byli po cestě. Na oslavu prvního dne a šťastného příletu jsme se vylili jak zákon káže. Po odchodu do ubikací jsem zlomil Hanzelku ať jde se mnou ještě někam na pifko, přidala se Dádyna a tak jedna polovina zhulákanců šlá spát, druhá šla na ranní tah Nesebarem. Z piva sešlo, neb byl otevřen pouze pochybný Tequila bar, kam jsme se báli. Pifko se změnilo v ranní koupání. Nutno zmínit humornou storku o Hanzelkovi a jeho bílejch teniskách. :-)))

O Hanzelkovi a bílejch teniskách:

To si takhle Hanzelka na pláži odloží věci, jako: tričko, trencle, trencle, a pár bílejch tenisek. Vleze po kolena do vody a jen tak po očku pozoruje dění na ranní pláži, východ slunce, padající rosa, romantický cvrkot cikád, pěna tříštících se vln o pozvolně klesající dno mu jemně omývá kolena. V povzdálí se probouzí racek který svým chechtavým hlasem upozorňuje na blížíce se ráno.

Sportovec jenž zdokonaluje už beztak dokonalou postavu vypilovanou každodenním během po vlahém a vlhkém mořském písku se blíží k Hanzelkovi jehož pozornost upoutá až v momentě, kdy si ještě udělá pár dřepů u Hanzelkových tenisek. Hanzelka ignorujíc romantiku a kouzlo bulharského rána se vyřítí z vody jako smyslů sbavenej, navlékne na sebe trenky a zřejmě s cílem zaběhat si, se rozběhne za sportovcem, který v tuto chvíli již notně zrychluje. Po zhruba 500 metrovém závodě Hanzelka sportovce dohání a svým mohutným tělem jej sráží k zemi, zřejmě se schyluje k finálnímu zápasu. Svaly zborcené potem a namazané olejem se lesknou v dopadajících paprscích ranního slunce, zrychlený dech obou sportovců naznačuje cosi neobvyklého. Hanzelka, svoji vahou tiskne k písku o hlavu menšího a poměrně pohulblejšího Bulhara, jemuž obranu znemužňuje fakt, že třímá Hanzelkovi bílé tenisky. V tu chvíli si Hanzelka uvědomuje děsivou tíhu reality. Ten bulharskej šmejd mu čórnul boty! Pryč je moment opojení bulharskou krásou ranního rozbřesku, ty tam jsou Hanzelkovi sny o romantickém plážovém sportu, pryč jsou i veškeré Hanzelkovi ideje. "Tu máš šmejde!!" se ozve ranním šerem a výkřik zanikne až daleko na otevřeném moři. Z nedaleké stříšky vzlétne hejno, zoufalým výkřikem, probuzených racků. Zdrcený Hanzelka pak ještě nasází tři rány do temene šmejda, vytrhne mu tenisky a pozvolným tempem se vrací ke svým věcem.

Zdrcen ztrátou idejí a se zlomeným srdcem vyklusává svůj vztek, zlobu, nenávist a touhu. Potkává dvě něžná stvoření, jenž ohromena jeho mužnou postavou a kobercem na hrudi, jej pozdraví, odpovědí je jim mohutným řevem sděleno jenom prosté vyznání a výlev momentálních pocitů "FUCKING GYPSIES !!!". To již ale s Daninou stojíme na pláži a utěšujeme Hanzelku, který vítězoslavně třímá své bílé tenisky.

Příboj šumí a s každou následující vlnou se rozlívá po ranní pláži klid a pohoda, rackové ožívají a z povzdálí jsou slyšet pouze jejich chechtavé hlasy.

Mno :-)))

Takže po událostech se trojka přesouvá do konspiračního bytu, kde sklepává párek brouků, kteří nepohrdli komfortem ukoptěných prostěradel a ukládá se k spánku. Po zhruba hodince až dvou vstáváme a přesouváme se z pět ke zbytku bandy, kterou probouzíme a po snídani společně vyrážíme na pláž. Odpočinek je vítan.

Druhý den a vlastně zbytek dovolené probíhal v níže popsaném koloběhu.

Jo ještě jsem zapomněl zmínit, že asi první tři dni jsme s Pindou spali v hlavním stanu, takže nás v hotelu poprvé viděli po třech dnech :-)) a to v momentě kdy jsem zkašovanej upustil klíč od pokoje do výtahový šachty. :-)))

Takže k tomu popisu. Denní program:
- budíček okolo 9
- snídaně (hlavní stan - ovoce, šopák, doma na terasce), odloučená jednotka cestou na pláž v hospodě kafe a omeleta
- odchod na pláž (my většinou jako první)
- válení se u moře v rozsahu 3-4 hodin
- oběd (ryba caca, kavarma, omeleta, pljeskavica, piva)
- odchod do hlavního stanu a očista
- odchod do terénu, večeře + vyhledání a zničení hospody (obsluhy)
- večerka

No celkem nic moc zajímavýho, na pláži probíhaly hry zejména typu petangue, nějáká koupačka, poslouchání diskmenů, plácaná s míčem a občasný výlet do místního občestvení a studené točené pifko. Jinak piva tam maj skutečně dobrá a výrazně silná :-)))

Nejvíce zábavy jsme užili asi po hospodách, kdy jsme si, vlastně líp napsáno, kdy si Kouďák oblíbil jednu restauračku s velice milou a přívětivou a i fyzicky přitažlivou servírkou, a kde jsme trávili většinu našich odpoledních rozjímání. Teda, ona byla milá do doby, než sme se tam zmastili, potom nás již obsluhovala pouze její mamča. Cestou z této akce jsme ve čtyřech vyrazili na gyros, cestou navštívili místní autodrom, kde jsme zazářili, já si při akrobatickém výstupu (dělal jsem hvězdu) málem zlomil asi 8 žeber a stačili si vyhlídnout knajpu kam jsme posléze zapadli - na chvilku a šli jsme spinkat.

Za zmínku taky stojí večerní akce kdy jsme si piva objednávali po dvou, protože prostě obsluha vázala, výčepák nechápal, když mu Hanzelín vysvětloval že chce 12 piv. :-))) Mno takžez téhle akce jsme odcházeli všichni po +/- 8 kusech jejich 5% voltážního pifka a nějákejch vodkách kompletně rozhádaný. :-)) Hádal se každej s každym a o čemkoliv. :-)) Následně mě a pindu Kouďák vytáh na panáka do tequila baru, kde jsem notnou část večera strávil na záchodě - nějak jsem zapomněl že se ty dveře otvíraly dovnitř :-)))) a prostě sem se ven nemohl dostat. Když mi hajzbába otevřela (po vydatném bušení na dveře) již jsem nikoho z kamarádů nenašel a tak jsem se vydal do konspiračního bytu, kde se na balkóně konala houseparty až do 6 do rána, ještě že jsem byl zkalenej a usnul jak poleno, bulharsky smažky mě proto minuly. :-) Z vyprávění pak vim, že Kouďák míjel policejní hlídku v převleku za psa - totiž po čtyřech - kolena měl odřený slušně. :-)))

Další věc stojící za zmínku je, že jsme se odhodlali a na den si půjčili tři skůtříky a brázdili tak široké a daleké okolí Nesebaru. Musim podotknout že jednomístnej skůtr na kterém jel Hanzelka s Koudelkou byl velice veselým zážitkem a pestrým oživením nejen pro nás, ale i pro okolojdoucí. :-))) Hanzelka to vystihl asi nelépe: "sme jak dva medvědi v cirkuse - Kouďák bude žonglovat" :-)))

No a dál mě už nic hezkýho nenapadá :-) takže shrnutí:

Dle mého soudu poměrně slušná dovolená, ubytování v soukromí poměrně hezké a čisté (v rámci mezí) konspirační byt - děs a hrůza - vypálené zásuvky, očouzené zdi, přesekávaná elektrika bez oprav, rozbité sklo u dveří, čouhající pěnová izolace u hlavních dveří, nevyměnili ani jednou povlečení natož pak ručníky. Děsná špína pod postelí, zatuchlej smrad a koberec ve kterém se dařilo různé lezoucí i létající havěti. Na snídani jsme tam byli jednou, protože pak jsme se už báli.

Jinak služby poměrně slušný, v hospodě se snažej do doby než přinesou jídlo a první pivo, pak už na vás kašlou. Dle mého soudu se hodně zlepšilo a hodně mají co zlepšovat. Cizími jazyky moc nevládnou, mluvit česko-slovensko-rusko-chorvatsky a pak to docela jde.

No dle mého soudu klasická válečská (nudná?) dovolená na sluníčku - jo - pláže děsně narvaný a zpoplatněný. Jídlo tak o třetinu levnější než doma.

Mě se to líbilo - tatanka howgh!

hába

Fotky

\"$file\" \n"; } } closedir($cesta); ?>

© bbcrew 2003, design & script by bmind

      Valid HTML 4.01! Valid CSS!