Z5 na začátek
bbcrew@bbcrew.czDirect do gestbooku

Bmind měl narozeniny aneb "z pohádky do pohádky..."

Tentokrát jsme se sešli u BMinda, kterej slavil své narozeniny a to opět ve velkém stylu. :-) Jak je všeobecně známo, BM je olomóčák jak poleno a tak se jádro BBC přesunulo mobilními prostředky (ne telefony, tak daleko ještě nejsme) do Olomouce.

Někteří (já) jsme tuto předlouhou trasu spojili se služební cestou do velkoměsta Třince a tak jsem se pátek v jednu hodinu již potloukal u BM na zahradě, kde panoval čilý ruch způsobený oblaky prachu od zametavšího BM, kterej horečně uklízel garáž a vůbec připravoval své obydlí na nájezd pražáků, kteří měli dorazit v nočních hodinách. Po asi půl hodině jsem zjistil, že tato činnost je značně nudná a jelikož jsem správnej pražák, rozhodl jsem se BM pracovně nepodpořit a začal ho lámat na vyjížďku po okolí, což se podařilo. Sudu s pivem jsem se po čtvrteční třinecké akci (hodně vydařené) a prokalené noci snažil vyhnout velkým obloukem, což mi BM umožnil a vyrazili jsme společně za krásami olomouckého kraje konkrétně Mladečských jeskyní. Tam jsme dorazili v 16:05, poslední prohlídka začínala v 16:00, no jak jinak. Každopádně ani já ani BM jsme nebyli připravení na takovou akci, neboť Roman měl kraťasy a nátělník, já na tom byl o něco lépe, tedy v kalhotech a košili bez rukávů. :-)) Při teplotách které v těchto ďourách panují, už šlo téměř o život. :-))

Po návratu v odpoledních hodinách počítám okolo šestý, se začala sjíždět první část BM rodiny a náledovala první pifka, kterým se už vyhnout prostě nedalo. Pil jsem střídmě a nedočkavě očekával příjezd pražské čtyřky, totiž Pleshouna (poslední dobou, vlastně už od střední, výtečnej parťák na akce :-)) ) VšDr.Hanzelky a dvou upírek Lindy a Danushe. Zmiňovaná partička se dostavila úderem 22 hodiny a vítal jsem ji v již "rozjetém" stavu. Po přivítání se s celou rodinou, bylo rozhodnuto, že si dáme ještě jedno pifko a půjdem spát, to aby byla pohoda na druhý den a stačil se vypít sud který, jak BM držkoval, nikdy nedopijem...

Nevim jak popsat to co se dělo dál, ale z jednoho piva se stalo piv víc možná spíš hodně, upírky odešly na kutě, zůstal BM a potvrdil tak svoji pověst nezlomného sparing partnera když BBC popíjí. Většinu času trávil v družné konverzaci, část noci prospal na trávníku a část (tu chladnější) v garáži vedle Dana (povodňovej ovčák - německej ke fšemu). Každopádně partička ve složení Hanzelka, Pleshoun a já, vědomi si nelehkého úkolu a velkého sudu, jsme se postupem noci rozhodli absolvovat noční šichtu a udělat tak radost nejen BM, ale i zbytku rodiny. Jak se noc měnila v ráno, jsme i my měnili naši polohu o cca 3m, kdy jsme se přesouvali ze zahrady do garáže, to aby nebyla nuda. :-)) V garáži je pinpongovej stůl a tak jsme tak okolo 4 hodiny začali ve třech hrát obíhačku, kdo vypadl první, musel se za trest točit na nějakym udělátku na hubnutí nebo co, a to až do doby, kdy ostatní dohráli. Tato činnost vzbudila BM a ten, vědom si svého ženatého stavu, prohlásil, že jede do Olomouce a taky tak učinil. Nevim koho to napadlo, ale okolo 6 hodiny ráno jsme dostali hlad a vyrazili na smažená vajíčka do Olomouce.

Olomouc je děsně nehostinný místo a v 6 ráno se tam potloukaj divný individua a dokonce jsme narazili na tři Betmeny... Posíleni alkoholem a celonoční kalbou, jsme se jeptišky jali sledovat a zjistili, kde maj sídlo. Dorazili jsme k paneláku, kde se BM ženil (nějak mi vypadlo jméno, ale byl tam jeden, z mnoha svatejch). Během sledovačky, jsme zažívali různá dobrodružství a navštívili, mnoho, na první pohled nezajímavých míst a zákoutí. Ještě že jsem si vzal foťák a všechno pečlivě zaznamenal. :-)))) Takže mrkněte na fotky. Kromě Betmenů, jsme potkali i želvu, delfína, chlápka co ho tahal z kašny a spousty dalších strašně zajímavejch atrakcí. Nutno podotknout, že Hanzelka se ukázal jako mocný čaroděj a očaroval město Olomouc nad kovovym modelem, i tento moment jsem stačil zachytit...

Výlet do Olomouce se zkrátka vydařil a při zpáteční cestě jsme si chtěli konečně dát ty zatracený vajíčka. Potkali jsme dvě otevřené hospody, nad prvním čínskym bistrem Hanzelka ohrnul nos, a tak jsme se vrhli do druhé. Při vstupu se na nás usmál veksloun v teplákách a zlatejch řetězech. Uvnitř jsme se cítili krapet nejistě a to i přes bohaté Hanzelkovo sebevědomí. Takže jsme radši v pudu sebezáchovy tuto nóbl restauraci opustili a s pokřikem v zádech "dej sem ten foťák!" jsme zdrhali do bezpečí Vojnic, kde jsme si nakoupili v místní sámošce uzeniny a sýry a jali se posnídat na zahradě. Po vydatné snídani jsme si šli lehnout na sluníčko, kde jme si hoďku zdřímli, "vystřízlivěli" a po probuzení vyrazili do lanového centra, které BM zamluvil.

Bylo ještě lepší než posledně, bylo víc adrenalinu (teda alespoň u mě) protože nakárovanej jsem v 8m ještě nelez, myslim že nikdo z nás... No a když Vás jistěj parťáci z kalby, co věčně kecaj o blbostech a vůbec vás nesledujou, je to ještě větší prdel. :-))) Musim uznat, že to jištění probíhalo stejně u všech tří, takže jsme si byli docela kvit. :-)) Koncem atrakce jsme už byli hodně v pohodě a Pleshoun absolvoval seskok z kůlu. Stejně tak i Linda. Vznikly i fotečky z centra, fotil BM a Mikina... V lanovém centru jsme se sešli všichni, kdo byl na narozeniny pozván a panovala hodně velká pohoda.

Po skončení jsme se přesunuli do Vojnic, kde BM mamka uvařila naprosto nejbáječnější fazolovou polívku co jsme kdy v životě jedli, dali si nějáké to pifko :-))) popřáli BMdovi a zábava se začala rozjíždět na novo... Roman dostal hodně moc sqvělejch dárků, zejména tedy na mimino co očekává v září a od BBC dostal tři úplně nejlepší trika s nažehlenejma vidlema, protože po nich děsně toužil. :-))) V momentě, kdy tato rozbalil, jsme se pochechtávali pouze my pražáci a BM. No uznávám, že kdo nebyl zasvěcen, nemusel tuto lehkou recesi pochopit... Teď se zábava rozjela na plno a pilo se o 106, byly přichystány nádherné a vííítečně chutnající chlebíčky a jednohubky, které jsme postupně konzumovali, Libor ogriloval masa a hodiny poskočily k večernímu času. Během dne jsme si oblíbili pohádku 'S čerty nejsou žerty' a poctili Romana Máčalu (tedy né BM, nýbrž jeho kamaráda a kolegu z práce), sqvělou přezdívkou MÁCHALE. Docela jsme se bavili pokřikem "Máchale! spadlo ti to, asi vítr". :-)) Nevim jak ostatní, ale mužská část pražské partičky se bavila náramně, upírky na nás házely nevraživé pohledy a čekaly jen na příležitost, kdy by nám zase začaly pít krev, ale díky pivnímu odéru neměly šanci. Máchal, vědom si své přezdívky se nenechal zahanbit a kontroval přezdívkama: Slunečník -> Hanzelka, Větrník -> Hába a Měsíčník -> Pleshoun. Zbytek večera jsme se v podstatě pouze překřikovali. :-))) Upírka Linda se trhla od upírky Danushe a tak jsme vytvořili kosmopolitní skupinku jejíž slovní repertoár se sestával z několika oblíbených pohádek -> Upíři, Máchal, Měsíčník, Větrník a Slunečník. :-))

PEKLO!!! PANIKA!!! Z garáže se ozývají zmatené výkřiky ... chvíle nechápavého ticha ... došel sud!!! Všechny nás rázem přešel humor a vypadalo to, že zbytek Romanovy rodiny se na nás vrhne a ty piva z nás vypumpuje. Nelenil jsem a po poradě s Měsíčníkem a Slunečníkem jsme vytáhli dva litry úplně nejlepší hruškovice a postavili je do rozpáleného rodinného kotle - odmítli, tedy Libor si dal, Upírka si dala a já si dal... Zbytek ani ťuk a tak Máchal s BM vyrazili koupit další sud. To se naštěstí podařilo, a tak zábava pokračovala, všeobecné napětí polevilo a my pařili až do 1 hodinny ranní ve velké pohodě.

Neděle se nesla ve znamení dlouhého spánku, který jsme s Pleshounem hodně potřebovali, neboť Pleshoun pařil od čtvrtečního večera do neděle brzo ráno v podstatě non-stop (Hába trochu přehání, ze čtvrtka na pátek jsem pár hodin spal... :-) ), já od čtvrtka s drobnou asi 4 hodinovou přestávkou také tak a Hanzelka se taky nenechal zahanbit. Po parádní snídani jsme vyrazili omrknout lom Výkleky, neb je tam poměrně hezká potápěčská lokalita a i přes velkou upírčí nevoli jsme absolvovali ponor. Po té následoval odjezd z5 do Prahy.

Závěrem bych chtěl jménem Větrníka, Slunečníka, Měsíčníka a dvou upírů poděkovat za pozvání na narozeniny, omluvit se za vypití sudu, omluvit se za prořvanou noc v garáži, poděkovat za vstřícnost, trpělivost a toleranci, jak BM tak celé jeho rodině, zejména pak babičce a paní Lav. Upírkam se omlouvat nebudu, neb věděly do čeho jdou...

I přes absenci Shell a D.A.R.E trik můžu konstatovat, že se nám opět podařilo parádně se prokalit do dalšího týdne. Takže pevně věřím, že pohádkový víkend ještě zopakujem. Každopádně omrkněte fotesy, jsou celkem parádní a vystihujou zejména Olomouckou pohodu. :-))) Příští víkend se jede na narozeniny k Mejlovi ... jestli přežiju, napíšu report. :-)

Větrník alias hába

Fotky

\"$file\" \n"; } } closedir($cesta); ?>

© bbcrew 2003, design & script by bmind

      Valid HTML 4.01! Valid CSS!